Nejen levou hemisférou živ jest programátor
Zveřejněno: 26. 05. 2016 | Autor: Radek Havelka
Kategorie: ICT Pro
Navzdory tomu, že většina z nás se mylně domnívá, že má vrozené sklony k dominanci některé z mozkových hemisfér, a tudíž nemůže vynikat v určitých duševních schopnostech, věhlasní géniové světových dějin jako Leonardo da Vinci, Isaac Newton, Wolfgang Amadeus Mozart či Albert Einstein zcela zřetelně vyvrací tento mýtus. Nevynikali pouze v činnostech naznačujících převahu jedné strany mozku, ale rozsah jejich zájmů, schopností a aktivit byl mimořádně široký. Klíč k bohaté škále duševních schopností není však výsadou géniů. Takovéto koordinace myšlení a rovnováhy při využívání levé a pravé hemisféry potřebuje dosáhnout každý z nás. Ať už ve svém životě volíme jakýkoli systém rozvoje našich schopností, měli bychom dbát na to, aby obě poloviny mozku byly vzájemně vyváženy a aktivně propojeny.
Trendy ve vzdělávání
Moderní společnost se svým klasickým systémem vzdělávání nám rovnováhu ve vývoji směřujícím k plnému využívání obou hemisfér bohužel nezajistí. Klade důraz na rozvoj myšlení levou hemisférou (např. matematika, jazyky, logika) a má tendenci diskriminovat neverbální formy intelektu (např. kreslení, hudba, představivost). Průzkumy totiž ukazují, že právě největší tvořivost, za kterou je odpovědná pravá část mozku, vykazují děti ještě před nástupem do školy. Pravá hemisféra je však mnohem rychlejší než levá a má daleko širší uplatnění, než si většina vzdělavatelů i studentů uvědomuje a její posilování se rozhodně vyplatí. Kromě notoricky známých funkcí, se totiž pravá část mozku stará i o fotografickou paměť, přeměnu obrazů do slov, čísel a znaků i nazpět, zpracovává informace na intuitivní a holistické bázi a provádí složité výpočty.
Důraz na procvičování obou mozkových hemisfér a celistvý rozvoj osobnosti se ve výuce spíše soustřeďuje do sféry soukromého vzdělávání. Některé společnosti zabývající se vzděláváním dospělých kombinují rozvíjení tvrdých i měkkých dovedností, právě s ohledem na komplexní rozvoj osobnosti a profesních schopností při rovnoměrném využívání a aktivizaci obou polovin mozku. Samotný nárůst znalostí, například v oblasti IT, není dostatečnou zárukou komplexního rozvoje celé osobnosti, jejího postoje a myšlení, o něž ve firemním vzdělávání jde. Říká se, že každá firma je tak úspěšná, jak schopné a profesionální má zaměstnance, ale už to dnes zdaleka není jen o odbornosti, ale i o dovednostech měkkých“.
Trendy ve vývoji softwaru
Současná role programátora, softwarového analytika či testera není zdaleka jen o tvrdých dovednostech, logice a analytickém myšlení. Zatímco levou hemisféru vývojáře dnes velmi kvalitně a rutinně supluje umělá inteligence, díky které bývá počítačový program generován i průběžně testován automaticky, pomocí objektů, tříd, vzorů, programových návrhářů i schopností vývojových prostředí (tzv. generativní programování a automatizované testování), lidská mysl je pak povolávána do služby v situacích, kde je pro psaní kódu zapotřebí vyšší úrovně abstrakce, nadhledu a uvědomění si komplexních souvislostí. Tento způsob myšlení je zajišťován především pravou částí mozku.
V souvislosti s vývojem softwaru vstupují dále do hry další technické pojmy, metody a dovednosti. Mezi tyto techniky patří agilní metody vývoje – Scrum, programování řízené testy (Test-driven development), extrémní programování včetně průběžné integrace (Continuous Integration) a další. K výše zmíněným dále neodmyslitelně patří znalost objektově orientované analýzy a designu (OOAD) a s ní souvisejících návrhových vzorů a UML. Tyto metody a techniky však zpravidla nejsou zpracovávány pouze levou hemisférou, ale vyžadují zapojení právě obou mozkových hemisfér.
Moderní softwarové společnosti si stále více uvědomují význam rozvoje myšlení svých zaměstnanců a členů vývojových týmů v pojetí levé, stejně tak i pravé části mozku a umožňují jim realizaci vzdělávání jak v oblasti Hard skills, tedy školení různých aplikačních, databázových a webových technologií, programovacích jazyků a algoritmů, tak i v oblasti Soft skills, jako například školení agilních metod vývoje, efektivní komunikace v týmu, emoční inteligence, prezentačních dovedností, a dále i v oblastech rozvoje paměti, koncentrace, kreativního myšlení a aktivního propojení obou mozkových hemisfér. V neposlední řadě se jedná o rozvoj v oblasti psychohygieny a celostního přístupu k osobnímu životu a práci, a to například v kurzech WLB (Work-life balance), Stress managementu, NLP (Neurolingvistického programování), kineziologie, případně i kraniosakrální terapie a biodynamiky.
Trocha teorie ke koncepci fungování lidského mozku
Koncem 60 let minulého století americký neurobiolog Roger Sperry objevil a popsal u lidského mozku dva rozličné způsoby fungování, tedy myšlení: Jeden, díky pravé části mozku, tzv. vizuální, který zpracovává informace simultánně a intuitivně a nejprve vidí obraz jako celek a až poté jeho detaily, a druhý, odkázaný na činnost levé části mozku, tzv. verbální, jenž pracuje s informacemi sekvenčně a analyticky a teprve z dílčích detailů tvoří celek.
Levá mozková hemisféra se stará o jazyk (řeč, čtení a psaní), data, čísla a počítání, a také analytické, kritické a logické myšlení. Často se levá hemisféra označuje jako digitální mozek. Pravá část mozku vyhodnocuje chutě a vůně, rozpoznává barvy, tváře, obrazy, emoce a trojrozměrný svět, a je odpovědná za asociace, fantazii, tvořivost, intuici, smysl pro humor a celostní myšlení. Bývá proto označována jako analogový mozek.
Využívání obou mozkových hemisfér, jejich vzájemná spolupráce a komunikace je však mnohem komplexnější fenomén. Levá hemisféra, například, zajišťuje jazykový projev po stránce lexikální, morfologické a syntaktické, zatímco pravá se stará o řeč z hlediska fonologického (přízvuk, rytmus a intonace). Těžko tedy může srozumitelný a současně smysluplný mluvní projev člověka fungovat jen na bázi jedné z hemisfér.
Nové poznatky z výzkumů mozku a jejich využití v současném vzdělávání dospělých
Vědci na Univerzitě v Utahu zbořili svými výzkumy mýty o lidské tendenci využívat preferovaně jednu nebo druhou část mozku. Analyzovali přes 7000 mozkových oblastí u více než 1000 mozků a nenašli žádný důkaz nerovnoměrného využívání ať už levé či pravé hemisféry. Tímto posunuli důraz na dominantní používání levé či pravé hemisféry u různých typů lidí do role „outsidera“ a dále v této souvislosti uvedli, že všemožná sebehodnocení, motivační příručky, vzdělávací programy pro celostní rozvoj osobnosti, teambuilding zaměřený na propojení obou hemisfér a jim podobná snažení jsou zcela „mimo mísu“. Nesouhlasím však s tímto závěrem, či interpretovaným doporučením. Domnívám se, že poznání, ze kterého plyne, že využíváme rovnocenně obě části mozku, by nás naopak měla motivovat k tomu, abychom je také odpovědně, harmonicky a uceleně rozvíjeli.
Právě na základě poznatků ze Sperryho výzkumu, který za něj obdržel v roce 1981 i Nobelovu cenu, začaly milióny lidí rozvíjet a procvičovat ty stránky svých duševních schopností, které ještě dotehdy nesprávně považovaly za „slabší“. Díky moderním trendům a metodám ve vzdělávání dospělých i práci zkušených trenérů mohou dnes lidé všech věkových kategorií rozvíjet své schopnosti komplexně a tím i dodatečně ovlivnit a obohatit své původní vlohy a dosáhnout tak lepšího průniku, spolupráce a fungování obou svých mozkových hemisfér. Prvotním úkolem těchto agilních jedinců a zájemců o osobní růst je však nalezení těch správných vzdělavatelů, připravených ukázat jim směr a být jim i nadále k dispozici na cestě za poznáním tohoto světa i sebe sama. Přidáte se k nim?
Pokud ano, můžete začít přímo u nás. Jestli chcete rozvinout všechny zásadní složky svojí osobnosti, uvědomit si do hloubky význam odlišnosti a získat cenné informace, vědomosti i zkušenosti ke spokojenějšímu životu a zlepšení vztahů se svým okolím, pak neváhejte a navštivte naše kurzy rozvoje osobnosti.
